Naše jaro

Letošní jaro je u nás jiné. Kromě toho, že máme doma malé miminko, jsme i častěji nemocní a víc času tak trávíme doma. Za poslední dva týdny jsme toho doma stihli tolik! Konečně jsme třeba vyzdobili pokojíček jarními obrázky z Čížečkovy dílny (nejvíc emocí a největší těšení samozřejmě vzbudil obrázek čarodějnice). Také jsme si vystavili naše jarní kartičky, ovšem pouze ty, které jsme už splnili. O našich jarních kartičkách a o tom, jak s nimi pracujeme, si přečti více tady. S kartičkami průběžně pracujeme celé jaro, ale až teď jsme se dostali k tomu si je doma vystavit.

Jak se bavíme doma?

Včera přišla na řadu domácí modelína (postup najdete níže), do které jsme obtiskávali jarní vykrajovátka. Máme je z obchodu Vykrojto. Stejná vykrajovátka jsme pak použili na výrobu velikonočních lineckých sušenek. Syna (3,5r.) ale nejvíc bavilo z modelíny tvarovat včelí úlky pomocí tvořítka na stejnojmenné vánoční cukroví. Minulý týden jsme se začali více věnovat tématu HMYZ, tak nám to teď do sebe všechno krásně zapadlo.

Pak jsme také barvili a dekorovali vejce. Nejprve jsme je natřeli prstovými barvami Primo, které máme z obchůdku Senza hraní. Aby vejce krásně uschla, nasadili jsme je na špejli a tu zapíchli do sklenice s rýží. Po zaschnutí barvy jsme se jali vejce dekorovat. Použili jsme k tomu zbytky našeho výtvarného materiálu z tvořivého kufříku Můj kreativní box. Ta zdobící párty se nám, pravda, trochu zvrhla, ale „naštěstí“ nás žádný z těch povedených obličejíků nebude doma děsit a všechny darujeme během velikonočních návštěv 😃

Doma jsme také zaseli osení. Sázeli jsme ho v neděli a do příštího pondělí nám v pohodě vyroste, stačí mu v klidu týden. Zázrak jménem klíčení jsme si ukázali také na klíčcích fazole mungo, které jsme nechávali naklíčit úplně poprvé a které nám překvapivě zachutnaly.

Taky jsme nazdobili truhlíky, vejce do nich odekorovali akrylovými fixami zn. Artmagico a na parapet postavili také náš hmyzí hotelJeště máme v plánu hmyzákům vyrobit pítko, ale o tom v některém z našich dalších tvořivých postů (všechny tyto jarní aktivity najdete v záložce „Jaro“). Holubí story, na kterou bych nejradši v souvislosti s našimi truhlíky zapomněla, si přečtěte v závěru článku.

Taky jsme vyráběli velikonoční přáníčka. Postup na jejich výrobu rovněž najdete v sekci jarních aktivit. Jen jsme tu přáníčka během naší nemoci sušili a k jejich poslání se dostaneme až dnes. Zaručeně tak dorazí zase pozdě 🙈😃

 

Jak se bavíme na procházkách?

Venku na jaře přichází na řadu naše milované aktivity s kusem kartonu. Letos už jsme si vyrobili jarní divoženku, smraďocha, jarní detektivní lupu, motýlka žluťáska a sedmikráskovou kraslici. Aktivity na ven oba milujeme a dodávají našim procházkám úplně jiný rozměr.

Jak vyrobit domácí modelínu?

V teflonové pánvi smíchejte:

  • 1 a 1/4 hrnku hladké mouky
  • 1/2 až 3/4 hrnku soli
  • 1 hrnek vody
  • 4 lžíce oleje
  • 3 lžíce octa

Rozmíchejte a v pánvi zahřívejte, dokud se nezačne odlepovat od krajů (trvá to cca 5 minut). Vyndejte, nechte lehce vychladnout. Přidejte barvivo s kapkou vody, třpytky, ev. aroma. Prohněťte a je hotovo. Uchovávejte v lednici v uzavřené nádobě. Vydrží tam i několik týdnů 🙂

Holub story

S mými krásnými jarními truhlíky se pojí také „holub story“. Truhlík a košík jsem si čančala, předem rozvrhovala, kde jaké květiny usadím, jak truhlíky na parapetu rozmístím a první noc jsem usínala s blaženou představou, že v ranních paprsích bude krása mých truhlíků ještě impozantnější. 

Chyba. Ráno vstaneme a jdeme se s nadšením podívat na naše vymazlené truhlíky v ranním světle. A hle! V mém čerstvě osázeném košíčku se peleší holubí matka. A holubí taťka sedí na parapetu (ano na tom, který jsem den předtím umyla a který už byl zase osázen čertvými holubími exkrementy). Tak to ne holenci! Otevřeli jsme okno, holubi uletěli a já začala počítat škody. 

Ožrali mi dva hyacinty a přeseděli narcisku. Potvory. Košík jsem teda vzala dovnitř a pak už musela odjet se synem k lékaři. Holubi zacítili příležitost. Hned jak jsme se za necelé dvě hodiny vrátili zpět, čekalo nás na parapetu překvapení v podobě čerstvě nanošených větviček, které měly evidentně sloužit jako náhradní holubí hnízdo. Ne. 

Hele, já vím, že holub ve městě to má těžký, zvlášť v období hnízdění. Ale ptá se někdo, jak těžký to mám ve městě já? Holub je jediný pták, kterého opravdu bytostně nesnáším. Jsou všude, podělávají sochy, roznáší nemoci a nebojí se k tobě přijít ani když sedíš na lavičce a jíš párek v rohlíku. Ani smutné pohledy holubů neobměkčily moje (jinak mírumilovné) skautské srdce, jejich improvizované hnízdo jsem zničila a museli si hledat nové útočiště. Neměli to ale ani tak těžký. Soudě podle našeho pos*aného parapetu ho nalezli u sousedů nad námi 🙈

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *